neděle 17. února 2008

v den,


kdy dojdeš ke studni, zjistíš, že vyschla.

zeptáš se mne na jméno, a já ti nerozumím. čtu v prachu zpola setřené úplně jiné...snad ani ne jméno. snad je to přezdívka. překlad jakéhosi slova v jazyce, jemuž nerozumím.



denně se probouzím, s.nová.



ten náklad tmy a jizev někdy skoro vypadá k neunesení. ale pak s tím nějak pohnu, sama nevím jak. snad je to tím, že už na to všechno nejsem úplně sama....jenomže na některé věci je člověk vždycky zcela sám....a naopak - pokud se spojí s někým dalším, nese zodpovědnost i za jeho případnou bolest. za slzy. zranění a zklamání. protože co jinýho je tenhle život? sotva jsi došla k důvěře, zjistíš, že tě fakujou. s gustem a ještě čekají tvou omluvu. a ty si mneš rány, zastavuješ krvácení a jak tibetskej mlýnek, promiňte, promiňte, excuse me, I´m so sorry, promiňte, kurvafix.



ty vaše otrávený studny tak zvaného přátelství.

ta moje blbá důvěřivost.

ta neschopnost dupnout na někoho a pak čekat, že mi řekne: promiňte.

kéž bych jen uměla být šťastná i bez ohledu na okolnosti. promiňte.

chroupat si svoje dny jak živočíšek, tak nějak mimo všechny pohromy.

už nikdy žádný otrávený nebo vyschlý studny. už nikdy žádný excuse me.

kéž by mne nebolely sny.

můj vlastní život, ten neúplný program.

a pak si přečtu Palahniukovu povídku, v níž lidi jednou za čas, náhodným výběrem dostanou šanci nahlídnout do krabičky...v níž je cosi. každý, komu se poštěstí to vidět.....je navždy mimo tento svět. já vím, pitomý symbol prozření. bylo to jako když jsem vypustil na zahradní party holubice, hejna holubic....ten úžas v očích lidí, po prvním úleku.....ten úžas nad tím vším.....

ten, kdo projde tímto prozřením, se už nepotřebuje vracet zpět. a my...pozůstalí...?

my pozůstalí sami po sobě?

vojáci zemřelí v poslední den války daleko od domova? to není líbivý obrat, tihle lidé měli jméno. stačí jim zapálit do roka párkrát svíčku....u kamene na čestném pohřebišti, kde jejich těla beztak neleží???? a proč mě zrovna dneska tohle všechno ....tlačí?



v den, kdy najdeš studnu plnou písku.

krvavého písku omluv. a ani jedno nebe.




Žádné komentáře: